Maher rámuje nejhorší důsledek kroku, který zničil švédský vzdělávací systém a zavedl vraždění gangů v zemi bez nich, jako přítomnost "krajní pravice" ve vládě a nejhorší budoucí hrozbu, která z ní vyplývá, jako předání "budoucích voleb někomu, kdo problém vyřeší", jako bychom se museli bát kohokoli, kdo by to mohl být, pokud to nejsou dobří liberálové, kteří problém způsobili čelem vzad a řešení problému. To zachovává příliš mnoho z rétorického a konceptuálního rámce, který problém způsobil, neboť se snaží vyřešit problém, který redefinuje každého, kdo se jej pokouší vyřešit, jako "krajní pravici", stejně jako bylo nemyslitelné nevpustit do země 1,5 milionu imigrantů, protože odmítnout tak učinit bylo "krajně pravicové".

Má to být prosba k liberálům, aby problém vyřešili, aby se zabránilo krajní pravici využít problému k jejich sesazení, ale pokud by liberálové problém vyřešili, přestali by být liberály a stali by se "krajní pravicí".

Modální evropský liberál žijící po desetiletí pod deštníkem amerických bezpečnostních záruk se stal tak odtrženým od reality, že v existenčních otázkách jako "hej, nebyl by skvělý nápad dovézt 1/5 populace do pěti let, nebude to úplně fungovat?" by bezmyšlenkovitý rasistický fanatismus byl mnohem lepším vodítkem k výsledkům než jakýkoli přijatelný názor – ve skutečnosti: Výsledek by do značné míry překonal to, co si i ti nejhorší rasističtí fanatici dokážou představit. Dokonce i poté, co výsledek již není spekulativní a je nyní jedinou převládající realitou, může být stěží uznán, leda v triangulaci.