Antikapitalisté mají tendenci tvrdit, že je špatné, když zaměstnavatelé nabízejí potenciálním zaměstnancům práci s nízkou mzdou a nízkou jistotou, a odmítají tvrzení, že nabídka něčeho je nicméně lepší než nabídka ničeho. Přesto také protestují, když jsou tito zaměstnanci z těchto míst propuštěni, což vede spíše k ničemu než k něčemu. Existuje pro tuto asymetrii nějaké opodstatnění, nebo je to jen averze ke ztrátě?