Začal jsem obchodovat ve velmi oportunistické době. Byla to doba, kdy být permanentním medvědem bylo v módě. Byli jsme na chvostu cyklu 2007–2011. Zero Hedge získával obrovskou popularitu, četly ho cool děcka a prošedivělí veteráni, kteří obchodovali v letech 2001, 2008, 2009 a 2010, měli v hlavách zakořeněné, že špatné věci se dějí často. Problém byl v tom, že mnoho z těchto obchodníků bylo paralyzováno, pokud jde o hodnocení rizika a odměny. Jejich názory byly zakotveny v myšlence recese s dvojitým dnem a v makropříbězích o tom, proč byly kroky Fedu zavádějící. Po celá léta se z obchodníků, kteří byli kdysi hvězdami, stali jedni z nejhorších výkonů. V letech 2015–2016 je firmy začaly rychle snižovat kvůli jejich neschopnosti přizpůsobit se současnému prostředí. Každý, kdo toto čte, si pravděpodobně vzpomene alespoň na jednoho veterána, kterého osobně zná a který si tím prošel. Stalo se to značné části této generace. Dnes vidím spoustu podobností. O problémy s ekonomikou a administrativou není nouze, ale pokud necháte tyto problémy proniknout do svého rozhodování, skončíte paralyzovaní – neschopní riskovat nebo vidět realitu přímo před sebou. Na konci dne je cena to jediné, co se vám vyplácí. Nic víc, nic míň. Tak jednoduché, ale náročné na pochopení.