Dnes můj sbor zpíval tato slova: Znovu povstaňte, vy svatí lvího srdce, svatí raného křesťanstva. Kam se poděla tvá síla, kam uvadlo tvé mučednictví? Hle, světlo lásky je s nimi, plamen slávy s nimi A jejich vůle zemřít umlčí, dokonce i pána a knížete pekla. Tito lidé se bojí neotřeseni, čelí nebezpečí neohroženě; Ty nevzal žádný čarodějný chtíč, chtíč, který vábí k marnivosti. Uprostřed řevu a rachotu bouřlivé bitvy V touze se vznášejí nade vším, co by země chtěla, aby milovali. Jsou velkého srdce, neznají obrácení, čest, zlato, smějí se jim. Uhasí v nich hořící touhy, ne rozervaná pozemskou vášní. Uprostřed řevu lvů, písně chvály se rozléhají, S radostí se postaví na krvavý písek arény. Kéž bych Bůh, jako mučedničtí svatí za starých časů, S pomocí nebes stůjte neochvějně v boji, směle! Ó můj Bože, prosím tě, zadrž mě v boji. Dej, abych Ti mohl být vždy věrný, oddaný a věrný. — RIP Charlie Kirk, Křesťanský mučedník.