Zajímalo by mě, co je na LLM, že lidi tak ostře rozděluje podle dvou os: - Lidi, kteří okamžitě pochopí, k čemu se to dá použít, a hned to začlení do svého každodenního (ne-li hodinového) života, oproti těm, kteří mají problém najít byť jen jeden případ použití ve svém životě - Lidem, kterým se to hned líbí jako hravý, rozšiřující mysl a zrychlovající nástroj, oproti těm, u kterých to vyvolává viscerální mrtvost ztráty osobnosti nebo samostatnosti, okamžitou averzi Záleží to na typu osobnosti? Technická úroveň? Věk? Zdá se, že je to směs!